"Sebezaměstnávání" ředitelů

V průběhu semináře Obec v roli zřizovatele, který proběhl v Brně 5. 4. 2018, otevřely dvě účastnice velmi závažné téma, kterým je "sebezaměstnávání" ředitelů škol. Může ředitel například v souvislosti s dotačním projektem uzavřít dohodu o provedení práce sám se sebou, kdy se jednou podepíše za zaměstnavatele a jednou za zaměstnance?

Přiznám se, že jsem dosud k tomuto problému přistupoval až trestuhodně lehkovážně. Pro mne bylo (a v podstatě stále je) podstatné, zda je odměna oprávněná a její výše přiměřená. Když jsem se ale podíval, co na to říkají právníci, tak jsem poněkud zkoprněl. Nezbedného ředitele by zavřeli, až by zčernal!

Ale nyní už vážně. V legislativě partně nikde nedajdeme jednoznačný a jasně formulovaný zákaz zmíněného "sebezaměstnávání". Na druhou stranu soudy a zejména Nejvyšší soud z platné legislativy vyvozují, že ředitel sám sebe zaměstnat nesmí. Stručně řečeno, jde o střet zájmů. Proti sobě pomyslně stojí ředitel fyzická osoba se svými soukromými zájmy a ředitel jako šéf organizace, který by měl hájit její zájmy. A zde hrozí, že převáží zájmy soukromé osoby. Z ustálené soudní praxe potom vychází oficiální stanovisko MŠMT z 4. 12. 2015, které se promítlo do odpovědi na žádost Krajského úřadu Jihomoravského kraje o právní stanovisko k této problematice, které je k dispozici na stránkách Pardubického kraje:
https://www.klickevzdelani.cz/Management-%C5%A1kol/%C5%98editelna/Legislativa-pro-%C5%A1koly/ID/26610/MSMT-Jednani-reditele-jako-zastupce-zamestnavatele-vuci-sve-osobe .

Podnětným způsobem se k této problematice vyjádřil JUDr. Jakub Matocha v článku Sebezaměstnání ředitele příspěvkové organizace a trestněprávní odpovědnost zveřejněném 2. 10. 2017 v Právním prostoru:

https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/sebezamestnani-reditele-prispevkove-organizace-a-trestnepravni-odpovednost .

Z článku si dovoluji uvést následující citaci:

Právní kvalifikace, resp. samotná trestnost činu bude vždy záležet na individuálních skutkových okolnostech případu spočívajících např. v tom, zda došlo k samovyplacení odměn ředitelem školy či se tento sám zaměstnal, zda uvedené jednání bylo učiněno s vědomím nebo bez vědomí zřizovatele příspěvkové organizace, zda s finančními prostředky mohlo být nakládáno ve prospěch ředitele s ohledem na zřizovatele a původ těchto prostředků, zda sjednaná práce byla skutečně vykonávána či nikoliv, zda sjednaný obsah práce odpovídal již sjednané činnosti v rámci jiné pracovní smlouvy či se pracovní náplň lišila, zda se jednalo o jednorázové sebezaměstnání či vyplácení si odměn nebo šlo o opakované a dlouhodobé zaměstnávání se, atd.

Pokud bychom "záležitost" měli uzavřít, tak je nutné říci, že k "sebezaměstnávání" ředitelů by docházet nemělo. Při sjednání dohody o provedení práce by v roli zaměstnavatele měl figurovat zřizovatel. Rada by svým usnesením schválila uzavření dohody a výši odměny a pověřila by konkrétní fyzickou osobu (politika?, zaměstnance radnice?) podpisem dohody. Na druhou stranu, když už ředitel dohodu uzavřel sám se sebou, tak by to automaticky nemělo znamenat jeho kriminalizaci.